Rozhovor pro web www.promaminky.cz
Rozhovor k článku „Proč nechce jíst“
Otázka 1: Nejprve bych se ráda zeptala na častou otázku maminek: „Do kdy dětem stačí pouze kojení?“ a co, když ani po prvních narozeninách nechtějí nic jiného než mléko?
Mgr. Eva Janoušková: Dle WHO/UNICEF (Světová zdravotnická organizace/ Dětský fond Organizace spojených národů) platí, že výlučné kojení je ideální a plnohodnotnou stravou do 6 měsíců věku dítěte, dále s postupným zaváděním příkrmů až do 2 let věku dítěte a déle.
Dětský organismus prochází od narození bouřlivým vývojem a mateřské mléko (MM) po 6. měsíci věku dítěte již přestává stačit tuto potřebu pokrýt, proto je nutné zavádět příkrmy. Příkrm má své velké opodstatnění. Nejen z hlediska nutričního, ale i z hlediska nácviku přijímání tuhé stravy, polykání soust, kousání, ale třeba i mluvení. Stále platí, že MM je skvělým doplňkem pestré stravy dítěte.
Pokud rodiče z nějakých důvodů příkrm v pravý čas nezavádí, je to jistě chyba. Při zavádění vhodných příkrmů je třeba především trpělivost a důslednost. Propásnutí vhodné doby na zavedení různých druhů příkrmů může mít pro dítě negativní důsledky do budoucna.
Otázka 2: Maminka se rozhodne odstavit a chce dávat dítěti UM. Dítě ho však odmítá. Co s tím? A je opravdu nutné dávat UM (případně do kdy) nebo ho můžeme něčím nahradit? Co adekvátně pokryje vše, co dítě dostávalo při kojení.
Mgr. Eva Janoušková: Zde samozřejmě závisí na věku dítěte. Před 6. měsícem věku dítěte zavádíme mléka počáteční, která jsou pro malé děti do 6. měsíců jediným zdrojem výživy a jsou tedy nezbytná. U dětí po 6. měsíci věku můžeme zavádět mléka pokračovací. Umělé mléko po prvním roce věku není nezbytnou součástí výživy. Je známo, že některé děti se samy přirozeně do roku odstaví. Je však nutné mléčnou dávku nahradit mléčnými výrobky – např. kvalitními přírodními jogurty, zakysanými ml. výrobky, sýrem, klasickým mlékem v nejvyšší kvalitě apod. Děti se po roce věku postupně přizpůsobují stravě dospělých. Není však problém nechat dítěti pokračovací mléko déle například pouze na noc. Pestrá správně složená strava přizpůsobená dle věku dítěte pokryje požadavky dětského organismu. Kojení je skvělým doplňkem této stravy. Pokud kojení není možné, dobrým doplňkem této stravy je také pokračovací mléko, především u dětí, které jsou špatnými jedlíky. Být však součástí dětské stravy po roce věku dítěte nutně nemusí. Pokud dítě dobře jí pestrou stravu, není umělé mléko nutné, někdy až nadbytečné. Je důležité zmínit, že přemíra slazeného umělého mléka může celkem závažně přispívat k nadváze či obezitě dítěte. Na to by rodiče měli dávat velký pozor.
Otázka 3: Může odmítání některé potraviny dítětem potencionálně znamenat zatím skrytou potravinovou alergii?
Mgr. Eva Janoušková: Může, ale nemusí. Spousta dětí je prostě vybíravých či navyklých na špatné potraviny již od malička. Za odmítáním zeleniny může mimo jiné stát také špatné schéma zavádění příkrmů, špatný rodinný vzor apod.
Nicméně není žádnou novinkou, že žijeme v toxickém prostředí a výskyt alergii u dětí má stoupající tendence. A to nejen těch potravinových.
Otázka 4: U dnešních dětí se velmi často objevuje obezita. Těmto dětem, ale často v těle chybí důležité vitamíny, minerály a další věci. Můžete nám říct čím je to způsobeno?
Mgr. Eva Janoušková: U nás v ČR trpí nadváhou či obezitou skoro třetina dětí, což je opravdu alarmující výsledek. Nejhorší na tom všem je, že dítě z nadváhy nevyroste, ale v drtivé většině případů nadváhou trpí dále i v dospívání a dospělosti. Čím je to způsobeno, je celkem zřejmé a potvrzuje to i řada průzkumů či studií. Například průzkum, který pořádala nedávno VZP ukázal, že čtvrtina dotazovaných dětí jí nejraději hamburgery, párek v rohlíku, brambůrky a sladkosti. Dále, že přes polovinu dotazovaných dětí dává přednost slazeným nápojům nebo že více než čtvrtina dotazovaných dětí tráví denně více než dvě hodiny u počítače. Tady vidíme hlavní problémy. Je to především energeticky bohatá, ale na druhou stranu nutričně chudá strava, pitný režim zatížený obrovským množstvím cukru a také nedostatek pohybové aktivity. Současně jako odborník vidím velký problém v přístupu rodičů ke stravování svých dětí. Děti často nechodí na obědy, nenosí si svačiny, doma se skoro nevaří. Děti tak nemají pozitivní vzor. Neučí se jíst v klidu, v kruhu rodiny a kvalitní jídlo z čerstvých surovin. Děti si řídí stravu z velké míry sami, volí lehce dostupné nezdravé potraviny jako fast food či sladkosti a rodiče jim to ještě financují. Zde vidím velký problém, kde by si každý rodič měl sáhnout do svědomí.
Otázka 5: Máte nějaké tipy na „super potraviny“, které můžeme našim dětem nabídnout, když nechtějí téměř nic jíst? (Nemyslím nějaké chemické preparáty)
Mgr. Eva Janoušková: Děti se musí od malička zvykat na pestrou vyváženou stravu, připravovanou z čerstvých surovin, bohatou na ovoce a zeleninu. Také pití neslazených nápojů, především vody je důležité. Žádná jedna zázračná potravina nedělá zdravé stravování, to je třeba si uvědomit. Zdravé stravování není pouze o tom, co dáme do pusy, ale i o tom, jak jídlo konzumujeme, za jakých podmínek. Důležitá je proto také kultura stolování, neboť veškeré své jídelní chování v budoucnu přejímá dítě z rodiny. Rodiče si musí uvědomit, že nemusí dítěti jídlo nutit nebo horečně vysvětlovat, jak je to a to zdravé. Stačí jít dítěti dobrým příkladem. Co jí dospělí rádi, budou jíst rádi i děti, a nad čím dospělý ohrnuje nos, to nebude jíst rádo ani dítě. Tak je to jednoduché.
Rodiče musí zdravé jídlo dětem opakovaně nabízet a být trpěliví, když se dítě zpočátku staví odmítavě. Je prokázáno, že dítěti potravinu či jídlo musíme nabídnout i 13 krát než vůbec ochutná.
Otázka 6: Máte nějakou radu co dělat, když dítě jí pouze například rohlíky, banány a sýr? Jak ho správně namotivovat k jídlu?
Mgr. Eva Janoušková: Univerzální rada bohužel neexistuje. Já vždy rodičům radím, aby se změnou začali u sebe. Prostředí pro jídlo musí být klidné, nikam nespěchat a dospělý vždy musí jít dítěti příkladem. Velmi vhodné je stolovat společně. Pak také dostatek volnočasových aktivit na čerstvém vzduchu a sportu napomáhá chuti k jídlu. Chuť k jídlu mohou podpořit nakonec také doplňky stravy, například vitaminy sk. B. A pak trpělivost rodičů, jak jsem zmínila výše. Rodič musí dítěti pokrm či potravinu nabídnout až 13 krát, aby dítě vůbec pokrm či novou potravinu ochutnalo. To jsou fakta. Důležité je nerezignovat a zkoušet to znova a znova.
Otázka 7: Kolik porcí jídla bychom denně měli dětem nabídnout? A z čeho by se měla skládat například taková svačina?
Mgr. Eva Janoušková: Dětem bychom měli denně připravit 5 porcí jídla – 3 hlavní jídla, 2 svačinky. Správná svačina musí být chutná, z čerstvých a kvalitních surovin a musí být zdrojem kvalitních bílkovin v kombinaci s komplexními sacharidy. Také by ve správné svačině nemělo nikdy chybět ovoce či zelenina. Zelenina by měla být mimo jiné součástí každého hlavního pokrmu a minimálně jedné svačiny.
Příkladem správné svačiny pro školáka bude např. krabička s čerstvým pokrájeným ovocem, sendvič ze žitno-pšeničného chleba namazaný Lučinou, s plátkem tvrdého sýra, čerstvým salátkem a kouskem rajčete.
Nebo to může být šlehaný tvaroh s jahodami či jiným sezónním ovocem a drcenými ovesnými vločkami. Na svačinu se hodí i doma připravené pomazánky – tvarohová, tuňáková, vajíčková, luštěninové apod., které namažeme na kus žitno-pšeničného chleba, přidáme do sendviče trochu zeleniny a vedle nakrájíme dítěti ještě kus čerstvého ovoce.
Součástí svačiny musí vždy být také dostatek čerstvé vody či pro zpestření neslazený čaj či ředěný čerstvý 100 % ovocný džus.
Otázka 8: Co by v dětském jídelníčku podle Vás nemělo chybět a čeho se naopak vyvarovat?
Mgr. Eva Janoušková: Děti by měli jíst především pravidelně, plnohodnotnou stravu z čerstvých potravin. Neřestí dnešní doby je také to, že děti nemají schéma 3 hlavních jídel a 2 svačin, ale tzv. „snackují“ v průběhu celého dne. Hlad zahání sladkostmi, fast foodem, brambůrkami, slazenými limonádami a často přeskakují hlavní pokrmy. Nemůžeme se pak divit, že dětí s nadváhou tolik přibývá. Další problémem je konzumace polotovarů. Dětem je servírovaná mražená pizza, hranolky a další hotové pokrmy i v domácím prostředí. Takové pokrmy jsou vždy zbytečně tučné, kořeněné, s nadmírou jednoduchých cukrů a s absencí kvalitních bílkovin, které jsou v dětském věku tolik důležité. Polotovary do dětské výživy nepatří vůbec!
Rodiče by měli dávat pozor, aby každé hlavní jídlo dítěte obsahovalo kvalitní bílkoviny, ale i zdravé tuky a vždy také přílohu v co nejnaturálnější podobě, tedy ne smažené hranolky, ale vařené brambory či bramborovou kaši apod. Dále je zcela zásadní pravidelná konzumace ovoce a zeleniny. Také příjem kvalitních ml. výrobků, i zakysaných je pro děti prospěšný, především pro obsah bílkovin, probiotik, dobře využitelného vápníku a vitaminu D. Také by v dětském jídelníčku vedle dalších zdrojů kvalitních bílkovin neměly v žádném případě chybět ryby – mořské i sladkovodní. Rybí tuk je bohatý na esenciální mastné kyseliny a rybí maso je zdrojem nejkvalitnějších bílkovin. U dětí je třeba redukovat především nadbytečný příjem jednoduchého cukru – ze snídaňových „směsí“, sladkostí a cukrovinek, sladkých nápojů a limonád, sladkých ml. výrobků, polotovarů, fast foodu apod. Dokonce se dává do souvislosti konzumace přeslazených snídaňových cereálií a následná hyperaktivita a nesoustředěnost dětí ve škole.
Neméně důležitý je v dětském stravování také dostatečný pitný režim a to především neslazených tekutin, především čerstvé vody.
Otázka 9: Dítě nechce jíst před odchodem do školky/školy. Dá se to nějak změnit?
Mgr. Eva Janoušková: Zde bych se prvně zamyslela nad možnými důvody, proč dítě ráno vlastně nejí. Je ráno uspěchané? Jí dítě samo nebo snídá celá rodina? Snídají rodiče nebo nutí dítě do něčeho, co sami nedělají? Má dítě jídlo pěkně naservírováno? Vládne u snídaně uvolněná atmosféra? Má dítě vlastní místo u stolu s ostatními členy rodiny?
Někdy pomůže mít ráno více času, nespěchat a stolovat společně, jednoduše ráno lépe naplánovat. Raději než hektické ráno, vše připravit již večer a ráno si to v klidu přihřát. Důvodů může být však mnoho a je třeba vždy vycházet z konkrétní situace u klienta.
Otázka 10: Pokud dítě nechce jíst. Do kdy je podle Vás vhodné to nechávat na něm a kdy zajít raději za odborníkem?
Mgr. Eva Janoušková: Prospívání dítěte se dobře sleduje například podle percentilových grafů, které jsou volně dostupné na internetu. Zde můžeme sledovat, zda se dítě dle váhy, výšky a věku nachází v normě, v pásmu nadváhy či podváhy. Pokud mají rodiče strach o zdraví svého dítěte, dětský lékař může navíc provést krevní vyšetření k odhalení deficitů v oblasti vitaminů či minerálních látek.
Děti v určitých fázích svého vývoje jedí více, v určitých fázích zase méně. Dítě jí podle své potřeby, a i vybíravé dítě může naprosto v pořádku prospívat a netrpět žádným z nutričních deficitů. Zde musí mít rodiče s dítětem trpělivost, do jídla ho zbytečně nenutit, ale na druhou stranu mu opakovaně pestrou stravu nabízet. Také je dobré hledat cesty, jak dítěti jídla, která toleruje obohatit o vitaminy a min. látky. Například pokud dítě nejí ovoce, nabízet ovocné či ovocné šťávy či ovocné pyré. Pokud dítě nechce syrovou zeleninu, přidávat zeleninu vždy do polévky, kde se „schová“. Připravovat vydatné luštěninové a další pomazánky. Pomazánky děti také často dobře tolerují a do nich se dá přidat například kvalitní rostlinný olej, máslo, tvaroh, sýr, drcené lněné semínko, zelenina apod. Chápu, že někdy je to těžké, ale pokud dítě prospívá, nemusí mít rodiče strach.
Pokud však dítě nejí a prokazatelně neprospívá, je často unavené, bledé, bez energie, hodně spí (i přes den) a třeba se i špatně učí, je vhodné kontaktovat nutričního specialistu a informovat včas také dětského lékaře.
